Napsal Administrátor

Jak to vidím já (II)?

Téma č. 16: Budoucnost

Poslední díl druhé série článků "Jak to vidím já?" se zaměřuje na různé názorové pohledy ohledně vývoje trendů v chovatelství agapornisů:

Miloslav Blažek

Budoucnost – toť otázka... Patřím, doufám ještě ke střední generaci a hodně věcí se mi v chovatelství nelíbí. Jako školou povinný kluk jsem chodil do kroužku, který se zabýval chovem okrasného ptactva a výstava v každé obci byl vrchol chovatelské sezóny. Staří členové rádi předávali svoje zkušenosti mladým, byla legrace a dělali jsme to rádi. Samozřejmě přišla doba, že člověk zakládal rodinu, opravoval dům a jeho záliba šla stranou, ale po čase se k ní vrátil. Byla to prostě srdeční záležitost, která se získává od mládí a zůstává. Co vidím v dnešní době? Nazývejme je - „Ústřední orgány“- by jen vybírali příspěvky od členů, aby měli na dobré výplaty a jinak skutek utek.

Jejich hlavní činnost získávat finance na podporu alespoň mladých chovatelů = 0. V časopisech s chovatelskou tématikou zavládl soukromý „ bussines“. Na jakou cestu se tedy dát? V letošním roce jsem navštívil výstavu BVA Masters v Belgii a rozdíl v chování byl znát. Chovatelé to dělali se zájmem a bez nároku na odměnu. Jedinou odměnou jim bylo setkání se stejně zapálenými lidmi z celého světa a prestiž jejich klubu. Jistě namítnete, že bez peněz se to dělat nedá. Jistě nedá, jsou potřeba všude a nic není zadarmo, ale ono to zase tolik nestojí... jen mít tu chuť něco dokázat...

Matúš Dubec

Budúcnosť? Ťažko povedať čo nás čaká v najbližších rokoch, ale myslim že sa bude asi realizovat očista jednotlivých druhov. Čo je práca na nie krátky čas. A kdaial pojde chov u nás? Snád sa bude čím dalej tím viac zlepšovať, a možno že ubudne dost množitelov a pribudne viac dobrých chovatelov. Možno že sa trošku rozšíri chov strak, ktorých nie žeby bolo malo ale nie je ich až tak často vidieť u jednotlivých chovatelov. Sám by som sa chcel do buducna zamerat u fisherakov na krásne mutácie strák.

Petr Kunčar

Jako u všech druhů papoušků ale i všech chovaných zvířat věřím, že zůstanou jen opravdový chovatelé a ti co chovají jen a jen pro výkup brzy skončí. Odhadovat co bude dál? Budou se objevovat nové mutace, noví chovatelé, někdo bude chovat mutace, někdo jen přírodní ptáky. Budou a jsou takový, kteří se snaží a budou i dále aby chov agapornisů měl stále se zvyšující úroveň a hlavně řád. Závěrem bych všem chtěl popřát aby si svých odchovů vážili a měli z nich jen samou radost.

Miroslav Štěpán

K budoucnosti chovu agapornisů bych především dodal, že by se chovatelé měli více zajímat o přírodní agapornise růžohlavé a šedohlavé, u kterých je velká pravděpodobnost, že se udrží uspokojivé stavy v zajetí. Agapornisové etiopští jsou už poměrně slušně zastoupeni, proto by se u těchto ptáků mělo zaměřit na kvalitu jedinců.Také u agapornisů hnědohlavých by bylo dobré udržet přírodní chovy. U agapornise oranžohlavého bohužel pozitivní budoucnost nevidím.

Miroslav Zelenka

Stále častějším dovozem kvalitních zahraničních ptáků a zodpovědnějším přístupem předpokládám, že se část chovů agapornisů zvedne kvalitou nahoru, což ale nelze zaručit u všech chovatelů, zejména u těch, kteří agapornise chovají co do množství nebo jsou to jedni z jejich prvních chovanců pouze jako přestupní učící stanice.

 

Miloslav Blažek:

Matúš Dubec:

Petr Kunčar:

Miroslav Štěpán:

Miroslav Zelenka:

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

Děkujeme všem výše uvedeným chovatelům, že se podělili v rámci druhé série článků "Jak to vidím já?" o své zkušenosti a názory.