Výživa agapornisů před hnízděním
Jaro se nezadržitelně blíží a s ním i nová chovatelská sezona. Po zimě se vše probouzí a proto si povíme, jak nejlépe stimulovat naše agapornise, abychom se mohli radovat ze zdravých a početných odchovů.
Větve
Větve slouží agapornisům především jako hnízdní materiál, to ale rozhodně není vše. Slouží také pro úpravu zobáku, pro zábavu a jsou velmi důležitým zdrojem vitamínů a minerálů. Nejčastěji používáme větve z vrby, která je díky svému vysokému obsahu vody velmi vhodná pro udržení ideální vlhkosti v hnízdě. Dále obsahuje velké množství flavonodiů důležité kvůli svým antioxidačním vlastnostem. Obsahuje velké množství glykosid salicinu, neboli přírodního aspirinu. Ten pomáhá ničit záněty v těle. Další možností je použití větví z břízy, které obsahují menší množství vody. Bříza působí jako výborný močopudný prostředek, který nedráždí ledviny. Má také účinky mírně desinfekční a pomáhá při revmatických potížích. Vhodné jsou i větve ovocných stromů (např. jabloň, hrušeň) a dalších druhů – dub, olše, topol, javor... Tvrdší druhy dřeva používáme zejména na bidla pro jejich větší trvanlivost. Nepoužíváme větve tisu a různých okrasných (zahradních) dřevin, pokud nevíme, zda nejsou pro ptáky škodlivé.
Nakličování semen
Nakličování semen má velkou roli, protože do těla ptáků se dostávají prvky, které v normální potravě nenalezneme. Několikanásobně se zvyšuje jejich podíl a stoupá také zastoupení vitaminů. Bílkoviny v naklíčeném stavu se ptákům mnohem lépe tráví a měkká potrava se jim i mnohem lépe přijímá. V přírodě papoušci začínají hnízdit v době hojnosti potravy. Většinou to bývá po období dešťů. Proto jim takové podmínky musíme nahradit i v našich chovech. Semena můžeme také jen máčet a po 24 hodinách zkrmovat tak, že vezmeme misku, nasypeme zrní a po okraj naplníme vodou. Necháme jeden den máčet. Poté semena pořádně propláchneme a můžeme zkrmovat nebo je rozprostřeme ve slabé vrstvě na tác a necháme při pokojové teplotě do dalšího dne, kdy by se nám měly objevit první klíčky. Před podáním opět propláchneme. Pokud se nám nepovede zkrmit vše, je možné semena znovu propláchnout ve vodě a zkrmovat následující den. Musíme však dávat pozor na případný rozvoj plísní.
Vaječná míchanice
Vaječná míchanice je další nepostradatelnou složkou, která by neměla být opomenuta jako základní složka při stimulaci agapornisů před hnízděním. Rád bych tu popsal základní postup přípravy a přidal pár tipů na vylepšení. Základní surovinu tvoří vejce uvařené na tvrdo. Vejce uvaříme, oloupeme a nastrouháme. Přidáme nastrouhané jablko, mrkev, někdo přidává i tvrdý tvaroh. Dále můžeme přidat i nadrobno nasekané kousky zeleného krmení (např. kopřivy). Nyní máme ,,kaši“ kterou budeme zahušťovat. K tomuto účelu se nejčastěji používá strouhanka nebo dětské piškoty. Další surovinou, kterou můžeme přidat, jsou nejrůznější vitamínové přípravky. Můj kamarád používá místo vitaminů také dokrmovací směs pro mláďata. Směs důkladně promícháme a zahustíme do takové konzistence, aby byla sypká. Takto připravenou směs můžeme uchovávat v ledničce několik dní. Velmi důležité, hlavně v letních měsících je, aby ptáci dostávali denně míchanici čerstvou a ideálně ji spotřebovali během několika hodin. Tím předejdeme vzniku infekcí, které by v nejhorším případě mohly vést až k úhynu mláďat.
Vápník
Vápník je prvek, který si rozhodně zaslouží vlastní kapitolu. Vápník je základním stavebním kamenem buněk všech živých organismů na této planetě. U ptáků je základní součástí kostí, peří, zobáku, nachází se také v měkkých tělesných tkáních a krvi. Ve vejci se nachází především ve skořápce a žloutku.
Na co vše ptáci vápník potřebují:
- Na posílení kostí
- Na tvorbu skořápek a ukládání vápníku do žloutku pro vývoj embrya
- Na buněčnou fyziologii. Například pro svalové stahy a funkce srdce
- Pro zdravý vývoj mláďat v období nejrychlejšího růstu peří a kostí
Samice, která nemá dostatečnou hladinu vápníku, může trpět zadržením vejce a v mnoha případech uhynout. Zadržení vejce je způsobeno obvykle tím že vejce má měkkou skořápku a proto jej samice není schopna snést. Nedostatek vápníku způsobují nedostatečné stahy a samice tak není schopna normální vejce vytlačit. Vhodným doplňkem pro regulaci vápníku je sépiová kost. Sépiová kost se tradičně používá jako zdroj snadno přijímatelného organického vápníku, obsahuje min. 30 % využitelného vápníku a 0,03 % fosforu.
Ovoce, zelenina a zelené krmení
Tato kapitola by s nadsázkou vydala na samostatnou knihu, já se zde ovšem zaměřím na to nejznámější a nejdostupnější pro každého chovatele. Měli bychom si uvědomit, že papoušci by měli dostávat ovoce nebo zeleninu co nejčastěji, ideálně každý den v přiměřeném množství a v co nejlepší kvalitě.
Ovoce a zelenina: Podávání ovoce a zeleniny je velmi důležité nejenom kvůli obsahu živin ale také kvůli obsahu vlákniny, kterou poskytují a je velmi důležitá pro funkci svalnatého žaludku a metabolismu vápníku v těle.
Jablka: Asi nejdostupnější a nejoblíbenější druh ovoce u všech chovatelů. Ptáci je velmi ochotně přijímají a jsou snadno dostupná po celý rok. Jablka mají nízký obsah bílkovin, ale mají velký obsah pektinu tzv. ,,zdravé vlákniny“, který ve velké míře pomáhá zpomalovat tvorbu cholesterolu v krvi.
Hroznové víno: U agapornisů oblíbené díky své sladké chuti.
Granátové jablko: Z vlastní zkušenosti mohu říct, že je u agapornisů velmi oblíbené. Je velmi prospěšné díky vysokému obsahu antioxidantů a vitamínů.
Mrkev: Zelenina dostupná po celý rok, s vysokým obsahem karotenu a provitaminů A a D. Má také vysoký obsah výživných cukrů, antioxidantů a minerálů.
Okurka: Kromě velkého obsahu vody (kolem 90 %) obsahuje značné množství hořčíku, draslíku, fosforu a velmi důležitého vitaminu C.
Kukuřice: U této rostliny se používají klasy jak v mléčné, tak v plné zralosti. Kukuřici v mléčné zralosti lze velmi dobře skladovat zamrazením, a dá se tak používat jako zpestření stravy po celý rok. Kukuřici v plné zralosti lze usušit a vyloupaná semena používat ve směsi na nakličování.
Ptačinec žabinec: Je stále zelená rostlina, kterou mnoho chovatelů přidává jakou součást zeleného krmení do vaječné míchanice. Kromě toho, že podporuje metabolismus, působí i příznivě močopudně, obsahuje také mnoho tříslovin, minerálních solí a vitamíny C a E.
Pampeliška: Rostlina, která roste téměř všude a pro agapornise je vhodná od květu až po kořeny. Květy jsou velmi atraktivní díky obsahu pylu, mimo to obsahují větší množství karotenu než mrkev, dále pak vápník a draslík. V kořenu se vyskytuje velké množství vitaminu A, mimo jiné pomáhá čistit krev, odplavovat z jater a ledvin škodlivé toxiny a obnovovat jejich buňky.
Závěr
Závěrem bych chtěl uvést, že tento výčet je jenom jakési shrnutí nejběžnějších a nejznámějších rostlin, se kterými se můžeme setkat. Na podzim nezapomeňme na množství různých bobulovin z přírody jako hloh obecný nebo jeřáb ptačí.
Nesmíme zapomínat na dostatečný přísun slunečního svitu, bez kterého je sebelepší strava a zázemí k ničemu. Všem chovatelům přeji mnoho úspěchů v nadcházející chovatelské sezoně.
S využitím literatury: Rosemary Low. Výživa papoušků a drobného exotického ptactva, České Budějovice, Nakladatelství DONA s.r.o., 190 s. ISBN 978-80-7322-167-6
Ondřej Nový
Český klub chovatelů agapornisů
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
článek vyšel v časopise Papoušci (č.3/2017)