Agapornis oranžovohlavý

Agapornis pullarius
Nominální forma: Agapornis pullarius pullarius (Linnaeus,1758)
Poddruh: Agapornis pullarius ugandae (Neumann, 1908)
Velikost: 15 cm
Areál: 2 650 000 km²

Areál výskytu je velmi rozsáhlý a dosud je tento druh v přírodě početný. Vyskytuje se v rovníkové oblasti střední a středozápadní Afriky, zejména v Togu, dále od Guiney a Sierry Leone až po jihozápadní Etiopii, Ugandu a severozápadní Angolu. V Ugandě žije poddruh Agapornis pullarius ugandae, jehož modrý kostřec je na rozdíl od nominální formy mnohem světlejší. Přirozeným biotopem jsou savany s ojedinělými lesy a to až do výšky 1 500 m n. m. Též se vyskytuje na obdělávané půdě, pastvinách nebo opuštěných plantážích.

Období rozmnožování začíná s nástupem dešťů, kdy k hnízdění nevyužívají hnízdní dutiny, ale termitiště (na zemi i na stromech), do kterých si vyhloubí tunel a zakončí jej hnízdní dutinou. Samička snáší vajíčka obden a doba inkubace je cca 23 dnů. O jejich hnízdní biologii v přírodě je známo velmi málo informací, poněvadž termitiště jim poskytuje dokonalé soukromí.

V chovech chovatelů jsou tito ptáci zastoupeni velmi vzácně. Většina nabízených agapornisů před pár lety byla z importů, které však po zákazu vývozu ustaly a tak chovatelé se musí spolehnout jen sami na sebe. Kamenem úrazu je napodobení podmínek termitiště v lidské péči, což samo o sobě není snadný úkol. Většinou se využívají budky naplněné korkem a pomocí topných destiček se zajišťuje konstantní teplota. V poslední době se však tato překážka podařila odstranit a teplota se reguluje v celé místnosti. Chovaní ptáci by měli být umístěni spíše v tišším prostředí a zároveň je nutné nevystavovat je jakémukoliv stresu. U nás je před lety úspěšně odchovala např. ZOO Plzeň. V roce 2012 bylo několik kusů vystaveno na BVA Masters v Belgii.