Miloslav a Marek Blažkovi

Chov 3 druhů agapornisů: fischeri, škraboškových a růžohrdlých (výstavní typ)

Jak jsem se dostal k agapornisům

Můj otec Miloslav choval různé papoušky již od útlého mládí. V jeho chovu se nacházeli andulky, zebřičky, chůvičky, korely a právě i agapornisové, konkrétně druhu roseicollis. Přišla však povinná vojenská služba, následně rodina a dům, a tak musel jít chov stranou.

Zpět k této zálibě se můj táta vrátil společně se mnou. Vlastnil jsem akvárium a jednou, při nákupu běžných potřeb pro jeho chod, jsem uviděl knihu, na jejímž obalu byla fotografie agapornisů fischeri. Zakoupil jsem ji a od té doby vše již mělo rychlý spád. Nákup první klece, následně výstavba voliér, pořízení prvního přírodně zbarveného páru fischeri. Psal se rok 2002 a já dodnes nezapomenu nadšení z první snůšky, prvního mláděte, prvního odchovu. S těmito pocity jsme začali rozšiřovat náš chov o další chovné klece a páry. K agapornisům fischeri jsme přidali i škraboškové, také přírodní a mutační. Do chovu jsme též přidali agapornisy etiopské, růžohlavé, růžohrdlé i šedohlavé. Z těchto druhů jsme zůstali jen u růžohrdlých a to ve formě výstavního typu.

Chovatelské zařízení

Vybudovali jsme si chovatelské zařízení v suterénu našeho rodinného domu, ale od začátku nám bylo jasné, že míříme výš. Postupným časem jsme společnými silami celé rodiny postavili na zahradě domek o jedné velké místnosti, který jsme kompletně zařídili jako chovatelské zařízení. Nalézá se zde úpravna vzduchu, lapač prachu, regulace vlhkosti i osvětlení a topení. Vše pro maximální pohodlí a kvalitní chov těchto nádherných papoušků. Před tímto domem se ještě nachází čtyři velké voliéry z hliníkových profilů.

K chovu využíváme 32 dřevěných bednových klecí a 8 klecí z hliníku pro umístění mláďat po odstavení od rodičů nebo k vytváření nových párů. K hnízdění využíváme budek z plastu z důvodu jejich velmi snadné údržby. Jako podestýlku bukové štěpky, tím jsme docílili velkého snížení prašnosti. Materiál na stavbu hnízd předkládáme větve černého bezu nebo vrby.

Představení chovu

Chovnou sezónu začínáme v průběhu října umístěním papoušků z venkovních voliér do vnitřních chovných klecí. Ptáci jsou plní energie, v kondici, připraveni k hnízdění. Chovnou sezonu tedy máme přes zimu. V tomto období jsme ve vnitřních prostorech schopni udržet stále stejnou teplotu, vlhkost, kvalitu vzduchu a uměle prodlužujeme dobu denního světla. Vyhneme se tak rozmarům letního počasí, střídání teplot apod. Na jaře veškeré agapornisy opět umísťujeme do venkovních voliér.

Jak jsem již zmínil v úvodu, chováme agapornisy fischeri, škraboškové a růžohrdlé ve výstavním typu. Tento typ není u nás příliš rozšířen, ovšem pomalu se dostává do podvědomí dalších chovatelů. Každý rok navštěvujeme výstavu BVA Masters v Belgii, kde se účastníme výstavy se svými odchovy a současně zde vhodně doplňujeme náš chov o novou, kvalitní krev. Díky této skutečnosti se snažíme posunout chov směrem k vysoké kvalitě, nikoliv kvantitě. Chovatel se musí neustále posouvat kupředu v kvalitně svého chovu a prohlubovat znalosti o problematice mutací, protože jakmile se zastaví, jde vlastně zpět. Budeme rádi, když nás přijedete navštívit!