Jak to vidím já?
Téma č. 3: Mutace
Chov mutací a přírodních ptáků je jedno z věčných témat. Základem úspěšného chovu jsou kvalitní přírodně zbarvení jedinci, kteří však v dnešní době jsou díky mezidruhovému křížení a nevhodným párováním s ostatními mutacemi takřka nedostupní. V tomto tématu se tázaní chovatelé zabývají mutacemi. Zveřejňují své zkušenosti a názory na jejich chov.
František Klíma
K bližšímu zájmu o mutace mne přivedla vlastně náhoda, když jsem od přirozeně sestaveného zeleného páru odchoval v prvním hnízdě 1 přírodní, 1 modré, 1 albino a 2 lutina! Byl to úžasný pocit, který mě nasměroval podívat se na mutace trochu zblízka. Taková všehochuť se již nikdy neopakovala. Svědčí o tom, jak je genetika velice zajímavá, protikladem je problém dnešní doby a to „čistota“ přírodní linie.
V mém chovu dominovali vždy přírodně zbarvení ptáci a soudě podle reakcí návštěv, vedou v žebříčku oblíbenosti nejen u mě. Od počátku mého chovu agapornisů však i tito přírodně zbarvení ptáci mívají v hnízdě pastelové potomky, což dokazuje, že „vyčištění“ přírodního zbarvení bude jistou dobu trvat.
Velmi jsem si oblíbil INO mutaci, zejména lutino, zde však bývá problém v kvalitě a kvantitě potomstva. Přirovnal bych stav k odchovu výstavních andulek. Zde platí všeobecně známá zásada, která je často porušována, a to nepárovat INO x INO, ale v chovu využívat štěpitelné ptáky, případně si štěpáky odchovávat křížením INO x přírodní, čím by se linie INO měla posílit. Modrou řadu jsem vyzkoušel, avšak ji pomalu opouštím. Prostřednictvím modré mutace se mi do chovu bohužel dostala krev A. personata, která se projevila při spojení modrý x zelený a je velmi znatelná zejména u přírodně zbarvených mláďat. Z důvodu tohoto nešvaru nechovám souběžně s fischeri škraboškové.
Zbarvení těchto ptáků neodpovídá standardu ani jednoho druhu, je nepřípustné a navíc je nepěkné.
Celkem mě zaujali strakatí fischeri, kterým bych se v budoucnu rád věnoval.
Petr Kunčar
Chovu fišeráků se věnuji nepřetržitě cca 17 let a za tu dobu jsem neměl v hnízdě přírodního ptáka. Mám, troufám si tvrdit, zastoupeny snad téměř všechny dostupné mutace. Žádnou oblíbenou nemám. V obtížnosti chovu jednotlivých mutací nevidím žádné rozdíly. Snad s výjimkou párování ino mutací mezi sebou-nedoporučuji!
Mgr. Karel Novák
Chovám běžné mutace: lutino, albino, šedá, modrá, kobaltová, pastelové – zelené, šedé, modré. Vyloženě oblíbenou těžko vyberu. Pokud bych opravdu musel tak albino, lutino – krásná mutace – kdo chová, ví… Spíše než na barevné speciality se poslední 3 roky snažím vybírat jedince, kteří odpovídají standardu, což není vždy jednoduché. Ale základem chovu jsou opravdu kvalitní zelení ptáci, od nich se vyvíjí vše ostatní.
Miroslav Piňos
Nemám žádnou mutaci, kterou preferuji nejvíc. Fišeráci se mi líbí celkově, proto je chovám.
Jan Tykal
Chovám dva druhy agapornisů. Agapornise škraboškové v mutacích pastel,tmavě zelená, oliva, modrá, kobalt. Agapornise růžohrdlé v mutacích lutino, krém. albino, aqua a dominantní straka. Můj chov je pro mne zábava a nesnažím se o cílené šlechtění. Jsem rád, když se mi povede odchovat a nezáleží mi jakou barvu odchov má. U ag. škraboškových se mi líbí nejvíce přírodně zbarvení ptáci, u růžohrdlých je to naopak mutace lutino, kterou chovám teprve druhým rokem. Přesto bych chtěl říci několik málo slov právě o této mutaci. Okouzlila mě právě pro svou barvu.
I když není zrovna hezké počasí, nebo v zimním období, působí na mne tak nějak pozitivně pohled na žlutočervené drahokamy ve voliéře a den je hned o něco veselejší. Bohužel tato mutace, stejně jako u jiných druhů, má své stinné stránky. Její odchov je poměrně těžký,protože není tak početný. Mláďata často odumírají již před vylíhnutím, nebo brzy po vylíhnutí.