INFO

Kraj Vysočina,
Horní Cerekev

+420 728 325 744
Aerforce@centrum.cz

Napsal Miloslav Blažek

Nebojme se mutací aneb problematika jejich chovu u agapornisů 

Chtěl bych sérií článků přispět k pochopení vzniku a chovu mutací nejen u agapornisů, ale v celém spektru chovu mutací u papoušků. Budu se snažit vyložit tuto problematiku co nejjednodušším způsobem, aby ji pochopil i laik, který se problémem genetiky nezabývá a když narazí na problém, který se mu zdá složitý, tak jej raději odloží a neřeší. Cílem je, aby si chovatelé uvědomili alespoň základní zákonitosti vzniku a křížení mutací, abychom se v budoucnu vyvarovali nekvalitních odchovaných ptáků. Upozorňuji předem, že tyto články budou zjednodušeným pohledem na genetiku a vznik mutací. Celkový proces vzniku mutací je velmi složitý a dodnes dopodrobna neprozkoumaný genetický proces, který není možné v krátkosti popsat.  Budu se snažit přiblížit pouze základní procesy, jak mutace vznikají, jak se dědí a čeho se týkají ne z hlediska vědeckého, ale toho, co by měl znát každý chovatel, který se rozhodne chovat mutace ptáků.

Mutační agapornisové růžohrdlí

Mladí agapornisové škraboškoví, různě zbarvení sourozenci z jednoho hnízda

 

 

 

 

 

Základní pojmy, se kterými budeme pracovat a je nutno je alespoň v základu pochopit

Mutace - jsou náhodné dědičné genetické chyby, které vznikají i ve volné přírodě, ale ve volné přírodě mají jen malou naději přežít, protože se stávají kořistí predátorů nebo je nepřijmou ptáci vlastního druhu. Barevné mutace proto mají mnohem větší šanci na přežití v zajetí i z důvodu, že první mutační jedinci bývají zpravidla velmi slabí a jejich životaschopnost se projevuje mnohdy až za několik generací. Každá mutace má své typické zbarvení (fenotyp), které je mimo jiné způsobeno různým složením a přenosem pigmentů z těla ptáka do jeho opeření.

Modifikace - jsou genetické změny podobné mutacím, ale nejsou dědičné.

Chromozomy - ptáci mají dva chromozomy, na kterých se odehrávají genetické změny.

Autosomální - toto slovo znamená, že mutace není vázaná na pohlaví, nositelem mutace je tedy samec i samice.

Genotyp - jsou genetické informace jedince, které se mohou, ale nemusí projevit ve fenotypu.

Fenotyp - charakteristické zbarvení jedince – projev mutace, které je viditelné okem.

Základní rozdělení mutací

1. podle mutace pigmentů

2. podle způsobu dědičnosti

eumelanimu

psittacinu

psittacinu i eumelaninu

zvláštní mutace

autosomální úplná dominantní

autosomální neúplná dominantní

autosomální recesivní

recesivní vázané na pohlaví

dominantní vázané na pohlaví

Pohled na mutaci a její pochopení musíme vždy chápat z obou pohledů, jak čeho se týkají z hlediska mutace pigmentů nebo zvláštnosti mutace a současně z hlediska dědičnosti!!!

Agapornisové hnědohlaví, mutace dilute v modré i zelené řadě

Hejno agapornisů fischeri, různé mutace

 

 

 

 

 

1.    podle mutace pigmentů

Mutace  Eumelaninu

Eumelanin - jedná se o černé barvivo (pigment), které je dopravováno do per ptáka. Toto je ideální stav, který vzniká u přírodních jedinců. Eumelanin však také může genetickou poruchou změnit barvu.

Mutace způsobené změnou kvality, kvantity a přenosu eumelaninu nazýváme albinismus a rozdělujeme ho do tří skupin:

1. Dilution (redukce kvantity eumelanimu přenášeného do opeření)

2. Ino a plavé mutace (redukce kvantity a kvality eumelaninu celého těla)

3. Cinnamon (změna barvy eumelaninu)

Mutace psittacinu

Psittacin - je druhým základním pigmentem v kůži ptáků. Jeho barva je červená, oranžová a žlutá.

Mutace psittacinu jsou podobně jako u eumelaninu způsobené změnou kvality, kvantity a jeho přenosu do opeření.

Mutace psittacinu i eumelaninu

V tomto případě dochází k redukci obou pigmentů.

Zvláštní mutace

Vznik tohoto druhu mutací je odlišný od vzniku předchozích tzv. pigmentových mutací.

Agapornis škraboškový, modrý

 Mladý agapornis hnědohlavý (fialový faktor v zelené řadě)

 

 

 

 

 

 

 

2. podle způsobu dědičnosti

Dominantní mutace 

Zde hovoříme o dědičných faktorech. Znamená to, že mutace se vyskytuje na jednom chromozomu (jednofaktorový) nebo na obou chromozomech (dvoufaktorový) a k jejímu viditelnému projevu stačí její výskyt na jednom z chromozomů ptáka. Dominantní mutace se označují velkým začátečním písmenem např. Mi - Misty

Staré značení přítomnosti mutace - 1f, 1F nebo 2f, 2F

Nové značení dominantních faktorů dle mezinárodních standardů je:

SF - (single factor) jednofaktorový

DF - (double factor) dvoufaktorový

D - (dark factor) přítomnost jednoho faktoru tmavnutí

DD  - (double dakr factor) přítomnost dvou faktorů tmavnutí

V - (violet factor) přítomnost jednoho violet faktoru

VV -  (double violet factor) přítomnost dvou faktorů

Dominantní mutace dělíme na:

autosomální úplná dominantní - dominantní mutace nevázaná na pohlaví a není viditelný fenotypový rozdíl mezi jednofaktorovými a dvofaktorovými jedinci.

autosomální neúplná dominantní - dominantní mutace nevázaná na pohlaví a je viditelný fenotypový rozdíl mezi jednofaktorovými a dvofaktorovými jedinci.

dominantní vázané na pohlaví - dominantní mutace vázaná na pohlaví. U agapornisů se zatím nevyskytla, ale u jiných druhů ptáků se vyskytuje. Uvádíme jen pro kompletní přehled.

Recesivní mutace

Na rozdíl od dominantních mutací, se recesivní mutace projeví pouze, je-li zmutovaný gen přítomen na obou chromozomech ptáka. Pokud je mutace přítomna jen na jednom chromozomu, hovoříme o tzv. „štěpitelných ptácích“. Recesivní mutace se označují malým začátečním písmenem např. p - pastel

Recesivní mutace dělíme na:

autosomální recesivní - recesivní mutace nevázaná na pohlaví. Nezáleží na tom, zda-li je nositelem mutace samec nebo samice.

recesivní vázané na pohlaví - v tomto případě samec je nositelem mutace na obou chromozomech, ale samice má jen jeden chromozom, který je nositelem mutace, druhý chromozom nenese žádnou informaci o mutaci.

Závěr

Svět mutací agapornisů je velký a pro správný chov je potřeba pochopit základy celé problematiky – co to mutace je, jak vzniká, jak se přenáší. Úvodní text série článků o mutacích agapornisů prezentuje základní pojmy. Od příštího článku se začneme věnovat jednotlivým skupinám mutací, jejich dosažení a dalším zákonitostem jejich chovu.

 

Miloslav Blažek
předseda Českého klubu chovatelů agapornisů 
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto: Petr Vopálka

článek vyšel v časopise Papoušci (č.1/2016)