Mezinárodní názvosloví mutací agapornisů

V chovech agapornisů se vyskytuje velké množství mutací a jejich kombinací. Pokud chceme rozumět tomu, co se nám „právě objevilo v hnízdě“, je důležité mutaci nejen rozpoznat, ale i správně pojmenovat. Na ptačích burzách, při různých diskuzích, na internetových fórech, ale i v tištěných článcích nebo dokonce i některých výstavách se neustále setkáváme s chybným pojmenováním mutací a jejich kombinací. Někdy je to neznalost, jindy prodejní zájem, občas bohužel i záměr nebo nechuť posunout se společně se světem zase o něco dále… Pojďme si představit a vysvětlit, jak funguje pojmenovávání mutací a jejich kombinací u agapornisů …

Historie názvosloví

Agapornisové patří mezi druhy, u nichž se vyskytuje velké množství mutací a následně i jejich kombinací. Rozšíření mutací u nás napomohlo otevření hranic, kdy každý měl a má možnost dovézt si i nejnovější zahraniční novinky. Podmínky pro rozšiřování mutací jsou tak ideální. Nahlédneme-li do Standardu cizokrajného ptactva z roku 1979, jehož autorem je Walter Wiener, tak zjistíme, že na popsání mutací stačilo pouze 6 stránek pro celý rod Agapornis. Například u agapornise fischeri se objevuje mutace žlutá (žlutostrakatá) nebo u agapornise škraboškového je popsán výskyt 3 mutací (modrý, žlutý, modrobílý). V dané době, kdy mutace byly na svém počátku, nebylo potřeba zavádět logické systémy názvosloví. Pro přehled v mutacích se vystačilo s několika již zmíněnými názvy. Přibližně o 11 let později vychází další publikace: Agapornisové (Vašíček 1990) + doplněné vydání s názvem Agapornisové a jejich mutace z roku 2005. Publikace nejsou přímo standardem, ale věnují se chovu agapornisů a jejich mutacím. Tato kniha, která je cennou chovatelskou příručkou a obsahuje velké množství zkušeností od různých chovatelů, ztrácí v mutační části. Informace o mutacích jsou zkreslené, často neodpovídají skutečnosti. To je však omluvitelné, jelikož vše se vyvíjí a dřívější poznatky byly v dané době aktuální, kdežto dnes jsme zase o kus dále a můžeme považovat tyto informace za lehce matoucí. Základem názvosloví mutací jsou Mezinárodní standardy agapornisů, které byly prezentovány v Belgii v roce 2002, aktualizovány pak v roce 2015 a jejich doplňování probíhá i nadále. U nás byl první komplexnější nástin mezinárodního názvosloví mutací vydán v knize Agapornisové - kompletní průvodce od Dirka Van den Abeele (2006).  V posledních letech bylo dokončeno dvoudílné pokračování této knihy (v holandštině a angličtině) a byla vydána nejnovější 750 stránková kniha „Lovebirds Compendium genus Agapornis“, která navazuje na předchozí knihy Dirka Van den Abele. V letošním roce (2018) by měla být tato kniha vydána ve španělštině a francouzštině.

Vzpomínám si na dobu, kdy jsem začínal s chovem agapornisů škraboškových. Nějaké povědomí o mutacích (natož jejich genetice a názvech) jsem neměl a do chovu jsem vybíral ptáky dle toho, jací se mi líbili. Takže podle barev jsem pořídil „zeleného a šedého“. Dále jsem chtěl „modrého“, jelikož modrý papoušek, to je přeci něco jedinečného. A k němu pěkně kontrastuje bílá. Takže jsem se domluvil na pořízení „bílého“ agapornise. Jaké bylo mé překvapení, když bílý agapornis nebyl bílý, ale byl světle modrý. Až zpětně jsem tak pochopil, že takto někteří chovatelé označují pastelovou mutaci (v modré řadě). Od té doby jsem začal chápat, jak důležité je domluvit se … A to jsme stále v České republice, natož domluvit se zahraničními chovateli.

Problematika názvosloví

Mutace u agapornisů procházejí dynamickým vývojem, kdy jen popsaných mutací a kombinací jsou stovky. Další desítky různých mutací a kombinací mezinárodní standardy zatím neuvádějí (prozatím nejsou popsány) nebo ani uvádět nebudou (nevhodné kombinace, jejichž vznikem jsou nedefinovatelní jedinci). Mezinárodní systém názvosloví však pamatuje i na ty, pro které není prozatím vytvořen standard, ale je důležité je pojmenovat. Mutace se v chovatelském světě šíří různě rychle. Na začátku má vždy největší vliv jejich (ne) dostupnost spojená s dědičností. Dominantní mutace se rozšiřují rychleji, než recesivní. Vzpomeneme-li na různé „módní vlny“, tak zářným příkladem je raketové rozšíření dominantních strak, kdy takřka každým odchovem cena agapornisů padala dolů a tím byla tato mutace dostupnější čím dál více chovatelům, kteří ji dále odchovávali. Dnes se s dominantními strakami setkáváme běžně a cena u nich je již více závislá na dalších faktorech jako jsou kvalita, kresba, postava ... V rámci rozšíření dominantní straky se však nejednalo pouze o primární mutaci jako takovou, ale nabalovaly se na ni další více či méně vhodné mutace a vznikaly tak různé kombinace. Některé z nich už ani nepojmenujeme, jelikož ptáci vykazují znaky různých mutací a bez kontrolního páření těžko poznáme, o co se jedná. Bohužel. Podobné příklady najdeme napříč mutacemi a to zejména u zesvětlujících mutací a jejich kombinací. Pojmenovat pak takovou kombinaci je nemožné a můžeme se setkat i s podvody, kdy kombinace těchto mutací vykazují znaky pravé mutace jako například málo rozšířená mutace dec.

Problém názvosloví mutací tkví v  rozšíření mutací po světě a nejednotnosti systému jejich pojmenování. S trochou nadsázky by se dalo říct, že kdyby aspoň každá jednotlivá země měla jednotný systém pojmenování mutací, tak je „vyhráno“. Opak je pravdou. Různé názvy pro stejnou mutaci se liší nejen mezi jednotlivými zeměmi, ale často i v různých regionech jedné země. Když k tomu přidáme často nesmyslné (především prodejní) názvy, tak v tom je takový guláš, že chovatel pro pochopení o jakou mutaci se jedná, by musel znát různé systémy i nesystematické názvy. Příkladem prodejního názvu může být golden cherry (=zlaté třešně), poznáte z toho, o jakou mutaci se jedná? Nepoznáte, ale název zní dobře a přitom se jedná o mutaci edged dilute, která byla později přejmenována na marbled. Důvodem přejmenování bylo zavádějící spojení dvou samostatně se vyskytujících mutací edged – dilute, a i kvůli jiné dědičnosti u agapornise růžohrdlého a u ostatních agapornisů. Často používaným názvem je i cremino. V tomto případě si možná vybavíte, jak daný agapornis vypadá, ale už z toho není patrné, že se jedná o kombinaci mutací aqua a ino. Podobných příkladů by se našlo mnohem více, až dojdeme k běžně používaným olivám a kobaltům, kdy opět na první pohled není patrné, o co se jedná (přítomnost tmavých faktorů v zelené, resp. modré řadě). Všechny tyto výrazy jen komplikují pojmenování mutací a matou chovatele, kteří by se mutacemi chtěli cíleněji zabývat.

Z těchto důvodů se před lety začalo hledat řešení, jak sjednotit názvy mutací a nepojmenovávat jednu a tu samou mutaci několika odlišnými názvy. Jednotné názvosloví mutací u agapornisů je výsledkem široké dohody napříč organizacemi, kdy hlavním tahounem je BVA (Belgický klub chovatelů agapornisů). Jednotlivé názvy jsou odvozeny z vědeckého zkoumání genetických základů struktury peří a pro potřeby mezinárodního názvosloví jsou uváděny v angličtině. Ačkoliv se nedoporučuje překládat názvy do národních jazyků, tak se tomu částečně děje. I CZAC přistoupil k „polopřekladu“, kdy názvosloví zachovává veškerá mezinárodní pravidla, ale pro české chovatele je zároveň přijatelnější používat názvy jako „zelený, modrý“, než „green, blue“. Tento formát se využívá i jinde. Na neoficiálním mistrovství světa agapornisů, BVA Masters, jsou názvy mutací též částečně uváděny v místním jazyce (viz obrázek). Nové mutace se však již nepřekládají a zachovává se charakter jednotnosti názvů napříč státy (např. Edged, Euwing, dilute).

Pravidla názvosloví

Hlavní principy názvosloví tvoří několik pravidel, která jsou základními kameny celého systému. Zmiňme ty nejdůležitější zásady:

• Tmavý faktor se označuje velkým písmenem D (pro jeden tmavý faktor) a DD (pro dva tmavé faktory). Označení se vždy píše před řadu, ze které agapornis pochází (zelená, modrá, aqua, tyrkysová), tzn. D zelený, pastel D zelený, D modrý, D aqua apod.
• Violet (fialový) faktor se označuje velkým písmenem V (pro jeden violet faktor) a VV (pro dva violet faktory). Za tato „véčka“ ještě doporučujeme zadávat název „violet“. Označení se vždy píše před řadu, ze které agapornis pochází (např. V violet modrý) a též před případný tmavý faktor, např. V violet D modrý
• Jednofaktorové a dvoufaktorové dominantní mutace jsou označovány zkratkami SF (= single factor = jeden faktor) a DF (= double factor = dva faktory). Uvádí se vždy před mutaci, ke které se faktor vztahuje, např. DF Edged zelený.  V kombinaci s výše uvedenými pravidly např. DF Edged VV violet D modrý
• Nepoužívají se speciální názvy pro kombinace dvou a více mutací
• Rozlišují se dva typy ino mutací: s recesivní dědičností NSLino (Non-Sex-Linked, u agapornisů s bílým okružím oka) a ino vázané na pohlaví SL ino (Sex-Linked, u agapornise růžohrdlého)
• U kombinací tzv. „crossing-overs“ (mutace vázané na pohlaví) mutací píšeme mezi názvy pomlčku, např. opalin-ino
• Názvy jednotlivých mutací můžeme psát s počátečním velkým i malým písmenem. Doporučujeme, ale pro lepší orientaci v dědičnosti mutace psát dominantní mutace s velkým počátečním písmenem (např. Dominantní straka, Misty, Slaty, …) a recesivní mutace začínat psát malým písmenem (pastel, aqua, pallid, apod.)

Uvedená pravidla znamenají základ vysvětlení tvorby názvů. V některých případech se jedná o doporučení – psaní velkých a malých písmen (vynikající pomůcka, avšak z pohledu názvů samotných nepodstatná). Může se stát, že časem přijdou dílčí úpravy, ale základ se nemění. Například violet faktory se před lety na výstavách neoznačovaly, agapornisové, kteří jej nesli, měli v názvu pouze slovo „violet“. V roce 2012 byly tyto faktory značeny stejně, jako jiné mutace – SF a DF. Pro lepší orientaci a po konzultaci s Dirkem Van den Abeele, však preferujeme značení pomocí V a VV. Změny mohou nastávat při psaní pomlček, velkých písmen – vše je o celoevropské diskusi, ale stále platí, že se jedná spíše o upřesnění a drobnosti. Můžeme se setkat se zvláštním případem u jediné úplné dominantní mutace, např. agapornis škraboškový SF (DF) Dominantní straka zelený - všimněme si značení faktorů. Dominantní straka je jediná mutace, u které na pohled nepoznáte, zda-li má jeden nebo dva faktory strakatosti. Procenta strakatosti na to vliv nemají. Proto se můžeme setkat se značením SF (DF) … což se uvádí jen pro úplnost.

Teoretickou část máme za sebou a tak se již pojďme podívat na názvy samotné. V tabulce jsou uvedeny názvy primárních mutací:

 

Český název	Anglický název	Dědičnost
Dominantní straka	Dominant pied	autosomální úplná dominantní
Tmavý faktor	Dark factor	autosomální neúplná dominantní
Misty	Misty	autosomální neúplná dominantní
Edged	Edged	autosomální neúplná dominantní
Euwing	Euwing	autosomální neúplná dominantní
Violet faktor	Violet factor	autosomální neúplná dominantní
Světlohlavý	Pale headed	autosomální neúplná dominantní
Slaty	Slaty	autosomální neúplná dominantní
pallid	pallid	recesivní vázaná na pohlaví
SL ino	SL ino	recesivní vázaná na pohlaví
skořicový	cinnanom	recesivní vázaná na pohlaví
opalin	opaline	recesivní vázaná na pohlaví
modrý	blue	autosomální recesivní
pastel	pastel	autosomální recesivní
oranžovolící	orange face	autosomální recesivní
dilute	dilute	autosomální recesivní
dec	dec	autosomální recesivní
marbled	marbled	autosomální recesivní
NSL ino	NSL ino	autosomální recesivní
aqua	aqua	autosomální recesivní
tyrkysový	tyrquoise	autosomální recesivní
bronzově plavý	bronze fallow	autosomální recesivní
bledě plavý	pale fallow	autosomální recesivní
šedohnědě plavý	dun fallow	autosomální recesivní
pale	pale	autosomální recesivní
recesivní straka	recessive pied	autosomální recesivní
progresivní straka	mottle	zvláštnosti - výzkum

 

Kombinací mezi nimi jsou desítky, stovky. Není zde prostoru prezentovat kompletní názvy všech kombinací mutací, které se u agapornisů vyskytují. Možností zhlédnout seznam uznaných kombinací skýtají výstavní skupiny, které naleznete na webových stránkách Českého klubu chovatelů agapornisů. Nachází se tam několik stovek názvů kombinací mutací, které jsou uznávány na světových výstavách. Názvy kombinací, které jsou z hlediska definovatelnosti a směru chovu nevhodné, tam nenaleznete. Takovým příkladem může být pastelIno. Tato kombinace je někde „na půl cesty“ mezi oběma mutacemi a pro výstavní účely nevykazuje stálé, definovatelné znaky. I tak lze tyto ptáky označit: pastelIno zelený, pastelIno modrý, pastelIno D zelený atd. Tito ptáci, kteří sice nejsou použitelní pro výstavní účely, jsou ale pro další chov použitelní s ohledem na to, že budou v dalších generacích odchovávat čisté ino nebo pastel, čili u těchto jedinců na první pohled víme, že jsou nositeli těchto mutací.

Tvorba názvů

Dostáváme se k samotné tvorbě názvů různých kombinací mutací.  Základem jsou mutace (viz výše uvedený přehled v tabulce). Je nutné si uvědomit, že u agapornisů máme čtyři barevné řady: zelenou, modrou, aqua a tyrkysovou. Ostatní barvy (bílá, žlutá, šedá) jsou již mutací zelené, modré, aqua nebo tyrkysové. Proto tyto barvy (bílá, žlutá, šedá …) nelze uvádět ve vzorcích a názvech! Každá mutace je popsána genetickým vzorcem a vzniká různými cestami (např. ubýváním eumelaninu v peří, změnou barvy psittacinu apod.). Tuto problematiku však není pro pochopení mezinárodního názvosloví nutné znát.

Jak již bylo uvedeno, v tabulce výše se nachází přehled mutací, které se u agapornisů vyskytují. Tyto názvy se spolu s dříve zmíněnými zásadami o pojmenování faktorů prolínají celým systémem názvosloví. Názvy kombinací mutací tvoříme stále ze stejného základu a jsme tak schopni logicky pojmenovat stovky různých možností při znalosti cca 30 uvedených názvů.

Podle uvedených pravidel si můžeme začít skládat jednotlivé názvy. Při sestavování názvů platí zásada, že řada, z které mutace vychází, se píše na konci názvu – tzn. názvy zelený, modrý, aqua a tyrkysový se uvádějí vždy nakonec. Začněme kombinací zelené a tmavého faktoru. Agapornis s jedním faktorem tmavnutí se označuje jako D zelený, se dvěma DD zelený („oliva“). Totéž je obdobné v modré řadě: D modrý („kobalt“) a DD modrý („šedý, mauve“). Již na tomto základním příkladu vidíte, že si vystačíme pouze s označením faktoru (D a DD) a pak uvedením řady, ze které výsledná barva pochází. Na první pohled poznáme, z čeho se kombinace skládá. To u názvů, které se často používají a jsou uvedeny v závorkách, poznat nelze. Můžeme si to ilustrovat na dalším příkladě. Na fotce vidíte agapornise fischeri, dnes často označovaného jako „kobalt“. Laikům nic neříkající název, vezmou za své, že „takto modrý agapornis“ je zkrátka „kobalt“. Z názvu nepoznáte, o co se jedná. Zajisté si řeknete, že to musí být přeci všem jasné, ale je to opravdu tak? Názvem „kobalt“ jsou totiž označováni modří agapornisové jak s tmavým faktorem, tak modří agapornisové s violet (fialovým) faktorem. Na první pohled mezi nimi špatně postřehnutelný rozdíl, který však pro záměry v chovu může být zásadní. Podle mezinárodního názvosloví, které nesystematický název „kobalt“ nepoužívá, označíme takového agapornise názvem D modrý (v případě tmavého faktoru) nebo V violet modrý (v případě fialového faktoru). Zohledňuje tak jinou genetickou výbavu, i když výsledný vzhled (fenotyp) je prakticky stejný.

Tyto příklady byly zvoleny záměrně, aby bylo evidentní, že i u základních a běžně chovaných kombinací může docházet k záměnám. U složitějších kombinací se tyto rozdíly dále zvětšují. Ukažme si skládání dalších kombinací:

Český název:	SF Dominantní straka V violet D zelený
Anglický název:	SF dominant pied V violet D green
Starý zápis:	tmavý (1f) dominantní straka (1f) fialový (1f) zelený

 

Pozn.: Příklad byl zvolen pro názornost tak, aby v názvu byly využity tři různé faktory (SF, D, V). Pro úplnost dodáváme, že BVA v roce 2014 vyškrtla violet (fialový) faktor z Výstavních skupin u zelené řady agapornisů. Kombinace violet faktoru v zelené řadě jsou tak neuznávané!

Rozeberme si tento název popořadě. SF značí jeden faktor mutace, která se nachází hned za ním. V tomto příkladě to je dominantní straka. Tato straka má však ještě jeden fialový faktor (V) a jeden tmavý faktor (D). A na závěr se uvádí základ, ze kterého se vše odvíjí – v tomto případě ze zeleného agapornise. Na tomto příkladě je ilustrováno použití označení jednotlivých faktorů. Každý faktor (chcete-li „typ, intenzita mutace“) má své vlastní značení a díky tomu na první pohled poznáme, „co k čemu patří“. Nemůžeme nic zaměnit. Podíváme-li se na starší zápis, který se již v dnešní době nedoporučuje a ani v zahraničí se nevyužívá, tak vidíme „tři jedničky“, ze kterých není hned patrné, co kam patří.

Toto lze poznat ještě snadno, ale v případě kdy se vám v zápisu začnou objevovat jakékoliv dvoufaktorové mutace spolu s jednofaktorovými, tak rozdíl začíná být znát:   

Český název:	DF  Edged SF Slaty D modrý
Anglický název:	DF dominant edged SF slaty D blue
Starý zápis:	tmavý (2f) lemovaný (1f) slaty (1f) modrý

Z mezinárodního názvu je opět na první pohled jasné, že u zmíněného agapornise se nachází dva faktory (DF) mutace edged a jeden tmavý faktor (D). Srovnáme-li to se starším zápisem, tak u něj není zjevné, kam jednotlivé faktory přiřadit – můžeme si vybrat, kam je dáme. V tom případě již máme 50% šanci, že se spleteme. Snadno se stane, že chovatel může psát faktory a jejich počet před mutaci a nebo naopak za mutaci … Případně to kombinuje. V případě používání čísel je každý ztracen, ale pokud využívá písmena, tak z nich se dá vše okamžitě odvodit.

V další tabulce uvádíme několik názvů (příkladů) z mnoha běžných kombinací. Je patrné, že ve sloupci se zaváděnými názvy na první pohled poznáte, o které mutace se jedná. Naopak z názvů, které jsou běžně používány, nepoznáte bez konkrétní znalosti o dané kombinaci mutací takřka nic

Nový název	Anglický název	Starý název
aqua ino	aqua ino	cremino
D zelený	D green	tmavozelený
DD zelený	DD green	oliva
D modrý	D blue	kobalt
DD modrý	DD blue	mauve, šedý
pastel D zelený	pastel DD green	olivový pastel
pastel D modrý	pastel D blue	kobaltový pastel
pastel DD modrý	pastel DD blue	šedý pastel
… takto by se dalo pokračovat desítkami možností …

Samozřejmě jsou zde mnohem složitější názvy. Kombinace mutací, které u nás nedokážeme pojmenovat, nemáme pro ně názvy nebo používáme různé prodejní označení.  Pro mnohé mohou být „nedefinovatelní“, ale tak to není. V následující tabulce  uvádíme několik náhodných příkladů. Tyto složitější kombinace se vyskytují především u agapornisů růžohrdlých, kde je více možností na kombinování. Na těchto náhodných příkladech chceme pouze ilustrovat to, že se stále jedná o stejný systém skládání názvů. Jinak byste tyto kombinace nepojmenovali:

marbled V violet D tyrkysový

Světlohlavý dilute D zelený

oranžovolící opalin - pallid zelený

Světlohlavý bledě plavý D zelený

Světlohlavý opalin-ino zelený

opalin pallid V violet D *modrý*

opalin recesivní straka DD tyrkysový

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pozn.: U agapornisů růžohrdlých se nevyskytuje modrá řada, ale pouze aqua a tyrkysová („modrá řada“). Někteří chovatelé však selekcí z těchto mutací dokázali odchovat modré ptáky, ale jelikož se podle rozborů nejedná o modrou mutaci, označuje se tento název mezi hvězdičky: *modrý*.

Závěr

Musíme si uvědomit, že sebelepší systém pojmenování mutací nebude nikdy stálý, vždy se bude vyvíjet a posouvat dopředu. Je potřebné nastolit takové základy, na které se bude dát navázat a logicky je rozvíjet. Po založení Českého klubu chovatelů agapornisů a navázání kontaktů se zahraničními kluby nevidíme jinou možnost, než se přidat a převzít mezinárodní názvosloví mutací, které je již úspěšně odzkoušeno. Mnohaleté výsledky práce zahraničních klubů a organizací, jež jsou založeny na vědeckých základech, nesou své ovoce a pozitiva. Jedině tak se dokážeme domluvit nejen mezi sebou, ale též s Evropou a světem. Dá se předpokládat, že budou objevovány další mutace, které se „někde“ vyskytnou. Pokud nebudeme dodržovat systematiku pojmenování, tak se časem ztratíme…

Je potěšitelné, že výše uváděné názvosloví již mnoho chovatelů hojně využívá. Ze zkušeností a odezev víme, že především začátečníci a mladší generace přijímá tento systém za svůj velmi rychle. Chovatelé, kteří však dlouhá desetiletí byli zvyklí na jiné názvy, mají s přijetím tohoto systému samozřejmě trochu problém, ale po osvojení základních návyků převáží pozitiva. Českému klubu chovatelů agapornisů je jasné, že nedojde ke změně ze dne na den, je to postupný vývoj. Od vzniku klubu jsou však tyto názvy zaváděny nejen na Celostátních výstavách agapornisů, ale též na dalších výstavách (v roce 2012 na Exotice) i v různých materiálech. Mnoho chovatelů plynule přešlo na uvedený systém pojmenování a zároveň zjistilo, že využívání těchto názvů může být i „in“. Pro toho, kdo pochybuje o potřebě celého systému, se na závěr nabízí jednoduchá otázka: „Dokážete pojmenovat několik stovek mutací a jejich kombinací u agapornisů jednotným systémem a dokážete se na stejném základu dorozumět i v zahraničí?“

 

Petr Vopálka
Český klub chovatelů agapornisů 
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

článek vyšel ve zkrácené podobě v časopise Papoušci (č.6/2016)