Agapornis hnědohlavý: odchov vzácné mutace

SF Euwing violet D modrý

Ještě několik roků zpět by mě ani ve snu nenapadlo, že jednoho dne budu moct spolu se svým kamarádem Ondrou Novým říct: „Odchovali jsme agapornise hnědohlavého v mutaci SF Euwing violet D modrý“. Došlo k tomu tak trochu náhodně, dva roky zpět jsme o tom vůbec neuvažovali a dnes jsme mezi prvními, ne-li první, kdo tuto mutaci u nás odchoval u tohoto druhu.

Celý příběh začíná v roce 2010, kdy jsem si pořídil první přírodně zbarvené agapornise hnědohlavé. V té době šlo o rozšíření chovu o nový druh agapornisů a původně byl zamýšlen chov zelených ptáků. Chov zelených ptáků je dobrou myšlenkou, nicméně představa, že každé hnízdo, každý odchovaný agapornis bude v zelené barvě mě ve srovnání s jinými druhy (u kterých jsem měl mutace) ochuzovala o překvapení a očekávání, co se vyklube. V roce 2011 jsem do hejna pořídil aspoň jednu fialovou (VV violet D modrý) samici, pro zpestření. Vybrala si zeleného samce a tak jsem v odchovech očekával různé odstíny zelené. Jaké bylo mé překvapení, když se vylíhli i dva fialoví! Samec štěpil na modrou, což jsem nevěděl a překvapením to bylo i pro původního chovatele, který měl přírodně zbarvené hejno. Jeden z těchto odchovaných agapornisů vyhrál v roce 2014 Celostátní výstavu agapornisů ve svém druhu, druhý na výstavě chyběl, jelikož jsem si jej nechal do chovu a agapornis zahnízdil. Jeden z nich je v chovu dodnes. V té době jsem to bral pouze jako barevné zpestření, nenapadlo mě, jak se to za pár let bude hodit.

Přišel rok 2015 a Ondra Nový se začal vracet k chovu agapornisů hnědohlavých, který musel na krátko přerušit. Pořídil několik agapornisů a hned jsme se domluvili na spolupráci. Na jaře 2017 mu posílám pár fotek z chovu, pro představu jak vypadají odchovy. Okamžitě přišla odpověď: „Kde jsi vzal toho fialového? Toho chci!“ Byl to aktuální odchov, po dvou letech se podařil odchovat další fialový (V violet D modrý) agapornis a vypadal na první pohled pěkně, žádné znaky mezidruhového křížení, pěkná barva kostřece a fialová, která zářila .... Byl to mladý pták, nepotřeboval jej ihned do chovu a tak zatím čekal u mě, kdy jsem poslal peří na DNA testy ohledně určení jeho pohlaví (výsledek ukázal na samce).

Nové posily do chovu

Dalším milníkem byl červen 2017, kdy jsme vyrazili do Belgie na tzv. „Aga dag“, což je v podstatě burza agapornisů, kam se sjedou chovatelé z několika zemí Evropy. Nikdy jsme tam nebyli a nevěděli, co nás tam čeká. Dopředu jsme domluvili několik chovatelů, od kterých jsme chtěli agapornise pořídit. Vlastně ještě den před odjezdem jsme potvrzovali poslední ptáky :). Na burze jsme se seznámili s řadou chovatelů, podívali na nabízené agapornise a dále převzali ty, které jsme měli zamluvené. Odpoledne jsme ještě několik chovatelů navštívili a v jejich chovech viděli různé barvy/mutace a jejich kombinace, které jsme dosud u nás ani nikde na výstavách neměli možnost takto zhlédnout. Byl to zážitek. Po návratu jsme začali hned intenzivně přemýšlet nad novými možnostmi. Hlavně Ondra z toho byl „unesenej“ a za pár dnů mi už hlásí „Mám pro tebe úkol, zamluvil jsem několik ptáků a potřebuji, abys je v září vyzvedl a přivezl“. Nebyl by to on, kdyby nedomluvil agapornise od jednoho z nejúspěšnějších chovatelů agapornisů hnědohlavých posledních let ... Bohužel tento chovatel dnes již ptáky nemá, ale jsme rádi, že několik z nich se nám podařilo získat. V září jsem ptáky dle domluvy od něj převzal a přivezl k sobě do chovu. Předání Ondrovi mělo být až o něco později, abychom je během krátké doby opětovně nestresovali dalšími změnami. Za několik měsíců si přijel část vyzvednout s tím, že zbývající převezme příště.  Naplánovaný termín převzetí pak bohužel nevyšel a než čekat další dva měsíce, tak mě napadlo, že bych se je aspoň mohl pokusit napárovat, ať je pak může rovnou zařadit do chovu. Ostatně už dospívali.

Jedním z dovezených byl agapornis hnědohlavý v mutaci SF Euwing V violet D modrý. Z genetického pohledu se jedná o redukci eumelaninu v oblasti břicha a zároveň jeho hromadění v oblasti hřbetu a křídel, dědičnost je autosomální neúplná dominantní (tzn. k odchovu mutace nám stačí jeden takto zbarvený agapornis). Z běžného pohledu tak agapornisovi výrazně zesvětlá břicho a zároveň ztmavnou křídla, kdy na zádech dochází ještě ke vzniku „odlišně zbarveného trojúhelníku“. Toto zbarvení (mutace) je zajímavé právě tím kontrastem, který vzniká (zesvětlení x ztmavení).

 

 

 

 

 

 

 

 

Pořízený agapornis byl samičkou a hned jsem si vzpomněl, že tam máme toho fialového samce. Naskytla se tak vhodná příležitost, spárovat dva fialové agapornise, z toho jeden z nich byl Euwing ... Z této kombinace mohou být v hnízdě pěkná ptáčata. Dal jsem oba ptáky do klece, aby si na sebe zvykli, než půjdou do svého nového domova. Dva týdny ... a v budce bylo vajíčko. To bylo překvapení, následně samice přidala ještě 3, ale intervaly ve snášení byly takové neuspořádané. Po několika dnech jsem vejce prosvítil, ve třech byl jakýsi vývoj, ale bylo to takové ... spíše to vypadalo jako když něco není v pořádku. V té době bylo venku sucho a teplo a já měl obrovské problémy zvýšit vlhkost. Blížily se termíny líhnutí, ubíhal den za dnem a nic ... Až v době, kdy už sem nedoufal a šel se jen podívat „že tam stejně nic nebude“ sem otevřel budku a tam čerstvě vylíhlé ptáče. Polil mě pot, už jsem nedoufal ... Ptáče rostlo a začalo se vybarvovat. Dnes je z něj krásný, pravděpodobně VV violet D modrý samec. Ještě než vylétl z budky, tak samice začala snášet znova, tentokráte dokonce 7 vajíček, po prosvěcení byl vývoj v 5. Počasí se už s příchodem podzimu umoudřilo, resp. bylo jednoduší díky delším nocím lépe udržet vlhkost. Plánované předání při klubové výstavě tak nebylo možné uskutečnit. Ondrovi jsem tam vzal posledního agapornise, kterého měl u mě. No, po předání na mě koukal, kde je ten Euwing ... Tak jsem mu aspoň na telefonu ukázal, že ten pár je už složený, ale s ohledem na hnízdění přijet nemohl ... Následující dny tak byla každou chvíli otázka „tak co fialky, jak to vypadá, už něco mají“? :) A oni nás opět napínali. První termín líhnutí pryč a ptáče žádné. Uběhlo více jak 10 dnů a v budce se na poslední chvíli vylíhla dvě ptáčata. To bylo radosti. Ptáčata rostla, od začátku bylo jasné, že budou v modré řadě. Otázkou zůstávalo, zda budou mít fialové faktory (a jejich počet) a hlavně – podaří se Euwing? Mladí nás napínali, postupně se opeřovali, ale v částech, která by prozradila, jaká bude finální barva, tak stále nic. Každý den stoupalo napětí a začalo být jasněji: jeden fialový a druhý fialový Euwing! Odchov dále zdárně pokračoval, obě ptáčata vylétla a přidala se k celé rodince. Následně jsme poslali vzorky peří na DNA testy ohledně určení jejich pohlaví.

Výskyt mezi chovateli

Mutace Euwing se poprvé objevila u agapornisů fischeri v roce 2004. U tohoto druhu je v dnešní době rozšířená a zejména v kombinaci s mutací opalin velmi atraktivní. Na další druhy byla přenesena cíleně za využití mezidruhového křížení a následné stabilizace standardních znaků. U agapornisů hnědohlavých se mutace Euwing vyskytuje stále vzácně. Euwing zelených ptáků je více, modrých méně a nejméně je fialových a tyrkysových. Na BVA Masters v Belgii (největší výstava agapornisů na světě) jich bylo v roce 2018 k vidění celkem tak 10-15 (z toho cca 5 v modré/fialové) z 2500 agapornisů. V roce 2019 jich bylo na stejné výstavě vystaveno dokonce méně. Co máme informace, tak u nás je u několika chovatelů v zelené řadě a snažili se o odchov modrých, který se jim již podařil. I v našem chovu je zastoupen Euwing zelený a snahou je odchov v modré. O dalším chovateli agapornisů hnědohlavých v mutaci violet Euwing v tuto chvíli u nás nevíme, ale není to vyloučeno.

Závěr

Tři roky zpět by nás nenapadlo, co se nám v roce 2018 podaří odchovat. Ačkoliv to na chov není nic složitého, tak shodou okolností, možnosti dopárování a trochu i štěstí v neštěstí při líhnutí, se nám tento odchov podařil. Kdybychom před lety u nás nezačali odchov violet mutace a kdyby Ondra nedomluvil pořízení uvedeného agapornise v Belgii, kdyby nevyšlo pohlaví tak, aby se dali ptáci dopárovat, kdyby nebylo samce a samice ve vhodných kombinacích mutací, tak bychom na odchov asi ještě chvíli čekali. Tímto chci poděkovat Ondrovi, že mě tenkrát přesvědčil o zařazení této mutace do našeho chovu a za dlouhodobou spolupráci, bez které by nebyl ani tento odchov. Nyní jsme rádi, že se nám podařilo odchovat zdravá ptáčata a těšíme se na nadcházející sezonu, kdy budeme chtít posunout nejen náš chov agapornisů, ale i výsledky na výstavách, zase o kousek dále.

Rok 2019

Výše uvedený článek, který vyšel v časopise Papoušci (č. 2/2019), jsme trochu aktualizovali. Nyní, rok po jeho vydání, příběh pokračuje a můžeme jej tak doplnit. Jak je uvedeno, byli odchováni 3 agapornisové (2x VV violet D modrý, 1x V violet D modrý Euwing). Z těchto odchovů byl v srpnu 2019 jeden fialový nalezen bez zjevné příčiny mrtev. Zbývající dva odchovaní agapornisové byli v září 2019 vystaveni na 11. Celostátní výstavě agapornisů v Brně, kde Euwing získal 2. místo mezi všemi agapornisy hnědohlavými. Po výstavě se přesunul do chovu k Ondrovi, kde se očekávají další zajímavé odchovy. Jeho fialový sourozenec po výstavě zamířil k chovateli do Liberce.

 

 

 

 

 

 

  

Rodičovský pár během léta 2019 znovu zahnízdil a v hnízdě měl tentokrát 4 ptáčata,  z nichž byly dva fialoví (violet modří) a dva Euwing violet D modří.  Dva z těchto agapornisů čekají na podzimní výstavy 2020, jeden Euwing již je na jižním Slovensku a jeden violet agapornis dělá radost chovateli v Pardubickém kraji. Zkrátka ptáčata posilují chovné linie v různých částech ČR/SR a v našem chovu v této linii dále pokračujeme. Není to však jen o této mutaci, nyní jsme v očekávání odchovu dalších vzácných mutací a jejich kombinací. Příběh pokračuje …

Petr Vopálka
Český klub chovatelů agapornisů 
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

článek vyšel v původní podobě v časopise Papoušci (č.2/2019)