INFO

Kraj Vysočina,
Horní Cerekev

+420 728 325 744
Aerforce@centrum.cz

Napsal Petr Vopálka

Agapornisové s červeným faktorem (red factor)

Agapornis fischeri s červeným faktoremPoprvé jsme se s červeným faktorem setkali již v roce 2010 na výstavě BVA Masters v Belgii, kde v části „Study group“ (studijní skupina) bylo mimo oficiální hodnocení výstavy vystaveno několik agapornisů fischeri s červeným faktorem. Naše první návštěva této akce a hned takový unikát jsme spatřili, říkali jsme si … Čas plynul a jednou za čas se tito agapornisové na uvedené výstavě opět objevili. Někdy i v kombinacích, např. v roce 2020 s mutací pastel. Jenže oficiální Výstavní skupiny je za celých 10 let nezahrnuly mezi uznané mutace a tak nám vrtalo hlavou, proč tomu tak je. Zvláště když jsme je viděli na vlastní oči u řady chovatelů v zahraničí. Sociální sítě a další prezentační prostory nevyjímaje – takovýchto agapornisů je tam mnoho.

Řadu let jsou nám tito ptáci nabízeni a není problém si je pořídit. Cena se výrazně liší v rámci různých nabídek. V roce 2019 byli nabízeni za přibližně 2 500 eur/ks, v případě ptáka štěpitelného na bledě plavé pak byla cena 3000 eur/ks. Na druhou stranu byli z jara 2020 nabízeni viditelně opelichaní a nemocní ptáci za 500 eur/pár (ve složení „červený/bledě plavý x červený bledě plavý“). Ceny nejsou ustálené a odhadovatelné. Agapornise s „červeným faktorem“ má i několik chovatelů v České republice.

První záznam této mutace je z před 100 lety a od té doby se vyskytla min. u agapornisů růžohrdlých, fischeri a škraboškových. Jedná se o změny psittacinu, kde žlutá barva je nahrazována červenou/oranžovou. Nelze však uvést přesný důvod – není znám. Obecně je lze rozdělit na dvě skupiny: první je taková, že ptáci se již líhnou s červeným zbarvením (prakticky vždy hynou do svého prvního přepeření), druhá skupina toto zbarvení získává postupem času, jak agapornisové stárnou. Výjimkou jsou takoví agapornisové, kteří jsou „červení“ a dokážou potomstvo odchovat. Lze vyloučit i teorii, že za vznik červeného opeření může mutace karotenoidů, jako u kanárů. U papoušků a agapornisů se karotenoidy v peří nevyskytují, jsou výjimkou, takže nemůže dojít ani k této mutaci, která by byla ovlivnitelná podáváním vhodné potravy k dosažení červeného zbarvení. Jediným vysvětlením může být více genová mutace (naráz mutuje více genů) nebo že dochází ke změně genů. Vyloučena není ani hormonální příčina. V roce 2019 bylo oznámeno, že na Filipínách a v Jihoafrické republice se u dvou chovatelů podařilo odchovat agapornise s červeným faktorem, jejichž dědičnost by měla být autosomálně recesivní. Ptáci jsou údajně odlišní od „běžně známé“ linie a měly by být v dobrém zdravotním stavu. Informace nelze blíže ověřit.

Agapornis fischeri s červeným faktorem na BVA Masters 2010Mladý agapornis s červeným faktorem - raší červené peří

Ve spolupráci s Petrem Kunčarem jsme se rozhodli zmapovat nejen dostupné informace, ale zejména pátrat po zkušenostech chovatelů v zahraničí. Oslovili jsme naše stálé spolupracovníky, představitele BVA, Dirka Van den Abeeleho, ale i chovatele, kteří mají ve svých chovech nejnovější novinky ze světa mutací, o kterých zde zatím nemá nikdo ani tušení. Některé se časem potvrdí, jiné se ukážou jako neopodstatněné a z různých důvodů se vytratí. Naše otázky nyní směřovali na téma červeného faktoru.

Výsledkem bylo mnoho otázek, málo odpovědí … Jedna se však shodovala napříč všemi oslovenými a musíme přiznat, že nás překvapila. Většinou první reakce byla: „Ne, červený faktor nechovám, to není pro mě“. Toto nás zarazilo a doptávali jsme se proč. Z dalších odpovědí nám to začínalo být jasné. Ptáci s červeným faktorem mají nejen vysokou mortalitu (což u slabších a zejména nových mutací není takové překvapení), ale do věku jednoho roku jich drtivá většina má problémy se zrakem, které vedou k slepotě a dále mají obrovské problémy s opeřením, kdy se z nich stávají tzv. skokani (vypadávají jim letky a ocasní pera, jsou výrazně roztřepená, ptáci nemohou létat). Současně zpochybňují, že se jedná o mutaci v základním slova smyslu (změna barvy opeření), a dodávají názor, že je to spíše nemoc, která se dědičně přenáší a dílčím důsledkem je kromě zdravotních problémů změna barvy. Ne všechny mutace způsobují změnu barvy opeření, ale jsou i takové, které jsou nemocemi a jejich účinek v chovu je zcela jistě nežádoucí. Tím dochází k celkové degeneraci chovaných ptáků.

Agapornisové fischeri, patrně v kombinaci "bledě plavý s červeným faktorem x červený faktor" - špatné opeřeníAgapornis fischeri s červeným faktorem - katastrofální stav opeření

Všichni opatrně dodávají, že toto jsou současné poznatky a mohou se v budoucnu změnit. Budeme rádi, pokud od chovatelů obdržíme další a nové informace z jejich vlastních zkušeností. Je však na pováženou, že tato „mutace“ se v chovech nachází desítky let a dosud nebyla uznána. Kdyby byla tak jednoznačná, dávno by patřila mezi uznané a i vystavovatelné. Z výše uvedeného vyplývá, že nyní je to pouze hon za senzací, za další novou mutací. Je to ale příkladem toho, že se pohybujeme na hraně, možná ale již spíše za hranou morálních hodnot a chovatelské etiky. To je i pozitivní poznání z konzultací oslovených špičkových chovatelů ze zahraničí. Mají své morální hranice a pro senzaci neudělají vše, jen aby se vymykali.

A ano, na závěr budeme alibisticky tvrdit, že za pár let může být vše jinak. Možná. Můžeme však s čistým svědomím říct, že chov „červených“ agapornisů, kteří ztrácí zrak, až oslepnou, nemohou létat nebo brzo umírají, je v souladu s morálními hodnotami chovatelství?

Petr Vopálka & Petr Kunčar
Český klub chovatelů agapornisů 
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.