Návštěva u chovatele agapornisů: K. Nováka
Byl začátek srpna, deštivé ráno a já byl na cestě do Poděbrad za chovatelem agapornisů – Karlem Novákem. Karel Novák začínal s chovem papoušků jako malý kluk spolu se svým bratrem a tomuto koníčku se věnuje již více jak 20 let. Vztah k přírodě a k chovatelství jej provází celým životem a toto je u něj vidět doslova na každém rohu. Kromě dalších koníčků jako je pěstování bonsají nebo akvaristiky sponzoruje i zvířata v různých ZOO.
Chovatelské zařízení můžeme rozdělit na dvě části a to na venkovní (sezonní) voliéry a zimoviště. Prostředí kolem voliér je velmi pěkně pojato výsadbou různých druhů stromků a tvarovaných bonsají. Výsadbě dominuje ořešák, který jak sám chovatel říká, zajišťuje optimální podmínky - nejen že udržuje potřebný stín a tím stálejší vlhkost, ale také tlumí povětrnostní vlivy. Voliéry jsou kryty dvojitým pletivem kvůli případným predátorům a také tabulemi skla, jejichž smyslem je vytvářet závětří a přitom propouštět dostatek světla. Venkovní část můžeme rozlišit na tři bloky. V prvním se nacházejí agapornisové fischeri ve dvou chovných skupinách a dále několik různě oddělených jedinců. Jelikož jsou fišeráci pořádní „hračičkové“, tak jsou voliéry doplněny různými prolézačkami, houpačkami a žebříčky. Ve druhé části se nacházejí andulky. Na tomto místě je dobré podotknout, že se nejedná ani o výstavní, ale ani o drobné ptáky. Špičkové výstavní andulky se v dnešní době pohybují v řádu tisíců korun a oproti drobným zástupcům svého druhu je rozdíl markantní. U K. Nováka je hejno andulek, které jsou v této stupnici někde mezi oběma póly a každému chovateli musí být na první pohled jasné, že se nejedná o andulky „alá výkup“, ale o potomky výstavních typů. Ve třetí části se nacházejí zasloužilí ptáci, kteří již pro své stáří nejsou schopni odchovu. Za zmínku stojí několik andulek, korela či papoušci zpěvaví, kterým je dle kroužku již 17 let. Toto jen dokresluje kladný vztah k jeho svěřencům. V zimních měsících jsou všichni ptáci přemístěni do klecí v prostorném zimovišti.
Pro přehled a sledované cíle si vede rodokmeny, které si zakresluje do sešitu. Vystopovat v nich můžeme předky až 15 let zpátky. Pro mnohé by se jeho systém zakreslování a zvýraznění barvami mohl zdát nepřehledný, ale vše má svou logiku. V chovu jsou jasně vidět cíle, které si vytyčil – a to chovat agapornise takové kvality, kteří se budou co nejvíce blížit standardu. Před několika lety se z tohoto důvodu stal členem dnes již neexistujícího Českomoravského klubu chovatelů agapornisů. Tato organizace měla trvání bohužel pouze několik měsíců a její neaktivita byla pro mnohé chovatele velkým zklamáním.
Netrvalo dlouho a ledy se pohnuly … vznikl Český klub chovatelů agapornisů a Karel Novák byl mezi chovateli, kteří jej ustanovili na ustavující schůzi. Netrvalo dlouho a dostavilo se několik úspěchů: Na 1. Celostátní výstavě agapornisů se umístil s přírodně zbarveným agapornisem fischeri na 2. místě v dané skupině. V stejném roce (2009) vystavoval i na Exotice v Lysé nad Labem a v kategorii papoušků se umístil v celkovém hodnocení na 2. a 3. místě.
V době návštěvy se pomalu připravovaly nové klece pro navykání agapornisů na menší prostor. V těchto prostorách jsou agapornisové připravováni na výstavu. Nezbývá než popřát mnoho chovatelských a výstavních úspěchů …
Fotagalerie chovu Karla Nováka
Petr Vopálka
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.