Mutace psittacinu i eumelaninu, mutace zvláštní a faktory
V tomto článku dokončíme členění mutací, a čeho se týkají. V předchozích textech jsme si nejdříve definovali 4 základní barvy a popsali si zvlášť jak mutace psittacinu, tak následně eumelaninu. Poslední skupinou pigmentových mutací je současný výskyt redukce nebo nárůstu obou pigmentů – psittacinu i eumelaninu současně.
1. Mutace psittacinu i eumelaninu
Hlavní znak těchto mutací - nemají vliv na černou barvu očí. Ztráta eumelaninu se objevuje jen na různých náhodných místech v opeření, redukce psittacinu nebo jeho rozvržení (přesun) na jiná místa těla ptáka.
Graf orientačně znázorňující množství produkovaných pigmentů
opalin (opaline, op)
Dochází k rozmístění psittacinu na místa, kde se u přírodního ptáka nevyskytuje a přeskupení eumelaninu.
- dědičnost je recesivní vázaná na pohlaví
recesivní straka (recessive pied, s)
Redukce černého eumelaninu je cca 90-95 % na převážné části těla, zároveň dochází k snížení množství produkovaného červeného psittacinu.
- dědičnost je autosomální recesivní
Dominantní straka (Dominant pied, Pi)
Redukce černého eumelaninu se projevuje na různých místech na převážné části těla, dále dochází ke snížení množství produkovaného červeného psittacinu.
- dědičnost je autosomální úplná dominantní
2. Zvláštní mutace a faktory
Tmavý faktor (Dark factor, D)
Tmavý faktor mění šířku komůrkové vrstvy a tím dostaneme odlišný odstín modrého světla, které v komůrkové vrstvě vzniká. Černý eumelanin uprostřed dřeňové vrstvy (středu pera) má tak větší vliv na výsledný tmavší vzhled ptáka.
- dědičnost je autosomální neúplná dominantní
Violet (fialový) faktor (Violet factor, V)
Violet faktor mění šířku komůrkové vrstvy, ale odlišně jak tmavý faktor a tím dostaneme odlišný odstín modrého světla, které se tak mění na fialové.
- dědičnost je autosomální neúplná dominantní
Slaty (Slaty, Slt)
Jedná se o mutaci keratinu, ze kterého je tvořeno pero. Keratin má barvu rohoviny (jako zažloutlé nehty). U této mutace je však keratin úplně průhledný (např. jako čiré sklo). Vzniká tak břidlicově šedá barva u modrého ptáka a zvláštní zelená u zelených ptáků.
- dědičnost je autosomální úplná dominantní
3. Mutace nebo odlišnosti?
V poslední době se v zahraničí vedou diskuze o dvou mutacích (nemutacích), které se částečně chovají jako mutace, ale dědí se jinak než ostatní mutace. Dědičnost je prozatím označena pracovním názvem „autosomální multifaktoriální dominantní“.
Co to znamená?
Spářím např: Mottle zelený x Mottle zelený, ale neodchovám 100 % Mottle zelených, jak by se dalo předpokládat, ale mláďata budou např. všechna zelená. Z těchto zelených potomků třeba ve třetí generaci najednou odchovám Mottle mládě. Čili tato dědičnost se vymyká všem pravidlům, které známe.
Progresivní straka (Mottle, mo)
Progresivní straka se podobá dominantní strace, ale strakatost se s věkem a každým přepeřením zvyšuje.
Chocholatý (Crested, Cr)
Agapornis má malou chocholku.
Závěr
Cyklus 4 článků k základnímu představení mutací u agapornisů se uzavírá. Nutný teoretický základ pro pochopení otázky „jak nám ta barva vznikne“ máme úspěšně za sebou. V dalším článku si vysvětlíme pravidla Mezinárodního názvosloví mutací agapornisů.
Miloslav Blažek
Český klub chovatelů agapornisů
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
článek vyšel v časopise Papoušci (č.4/2016)