Agapornis škraboškový
Agapornis personatus (Reichenow, 1887)
Velikost: 15 cm
Areál: 204 000 km²
Vyskytuje se v severovýchodní Tanzanii od jezera Manyara až k pohoří Iranga. Obývá vnitrozemskou náhorní plošinu, která se rozprostírá v nadmořské výšce 1100 - 1700 m. Dále je zdomácnělý v Nairobi, Dar es-Salaamu a v Mombase. Populace se dle BirdLife International jeví jako stabilní. Areál výskytu je pouze 60 km od areálu výskytu agapornise fischeri, v okrajových částech obou populací tak může docházet ke křížení. Přirozeným prostředím jsou rozlehlé savany s několika stromy a keři. Hnízdí v dutinách stromů a po ukončení sezoně je možné je spatřit v hejnech po cca 30 jedincích. Živí se semeny trav a bobulemi, které se v jejich prostředí hojně nachází
Patří mezi nejrozšířenější agapornise mezi chovateli. Bylo vyšlechtěno mnoho mutací, kdy původní u tohoto druhu jsou tmavý a fialový faktor, modrá, pastel a bronzově plavá. Další mutace byly přeneseny pomocí transmutací. V zajetí byl poprvé odchován v USA v roce 1925. Někteří chovatelé preferují společný chov, jiní jej odmítají a upřednostňují chov po párech v klecích. Chovný pár nejlépe sestavíme přirozeným výběrem. Ke stavbě hnízda musíme samici předkládat větvičky, které si v zobáku nosí do budky a staví hnízdo. Po dokončení stavby začne se snůškou vajec, kdy průměrně snáší 4-6 vajec a to obden. Inkubační doba je cca 23 dnů. O krmení mláďat se starají oba rodiče, mláďata budku opouštějí za cca 40 dnů po vylíhnutí.
Krmíme je běžnou směsí pro agapornise - oves, proso, trochu slunečnice, lesknice … Dále zkrmujeme dle možností zelené krmení, klasy kukuřice, ovoce i zeleninu. Nejlépe z vlastní zahrádky, jelikož máme jistotu, že rostliny nenesou chemické postřiky.
Pozn.: na videu jsou 2 druhy agapornisů (agapornis škraboškový a agapornis fischeri)
